CS273323B2 - Equipment for ribbed tubes production - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení k výrobě žebrovaných trubek.

V britském pat. spise č. 1 431 796 se popisuje zařízení ke kontinuální výrobě hadic, které mají na vnější ploše poměrně vysoká, úzká prstencová žebra, zatímco vnitřní plocha hadice je hladká. Zařízení obsahuje chlazené lisovací formy, které se pohybují po dvou nekonečných dráhách, jsou na vnitřní straně opatřeny drážkami a tvoří s výtlačnou hlavou hubic uzavřenou dutinu. V této dutině je uložena prstencová výtlačná hubice, jejíž vnější průměr v podstatě odpovídá vnitřnímu průměru lisovacích forem, a válcový úsek trnu? trn je uložen v ose zařízení a leží částečně uvnitř výtlačné hubice a částečně z ní vyčnívá. Mezi koncem výtlačné hubice a trnem je vytvořena prstencová tryska, která směřuje šikmo ke drážkované vnitřní ploše lisovacích forem a ústí do malého prstencového lisovacího prostoru, který je vymezen kuželovou plochou trnu, koncem výtlačné hubice a vnitřní plochou lisovacích forem. V zařízení lze vyrábět hadice s vyztužovacími žebry vtlačováním pružného materiálu pod vysokým tlakem tryskou do prvního lisovacího prostoru, ve kterém se vylisuje vnější strana hadice pomocí vnitřní plochy lisovacích forem a vnitřní plocha hadice pomocí trnu. Hladká vnitřní vrstva pro hadici se vytváří ve druhém lisovacím prostoru.

Tento způsob výroby, v podstatě velice dobrý, má jisté nevýhody, pro které ho nelze použít k výrobě plastových žebrovaných trubek. Při vytlačování totiž nastávají provozní potíže, vyvolané prudkými změnami objemu prvního lisovacího prostoru, vyplněného nestlačitelným plastem pod vysokým tlakem v okamžiku, kdy se chlazené lisovací formy pohybují dopředu od výtlačné hubice a trnu. Změny objemu jsou vyvolány žebry a drážkami, které se střídají na vnitřní ploše lisovacích forem a vyvolávají tlakové rázy, které například způsobí uskřípnutí materiálu mezi sousedními lisovacími formami, což se projeví na hotovém produktu jako nežádoucí výronky.

K odstranění uvedených problémů bylo v amer. pat. spise č. 4 365 948 navrženo, aby se rychlost pohybu lisovacích forem spojitě nastavovala tak, aby se zvětšovala při malém objemu lisovacího prostoru. Na základě tohoto opatření, které je o sobě známé z technologie výroby plastů, je tok materiálu konstantní a nedochází k tlakovým rázům. Nedostatkem tohoto řešení je ovšem složité zařízení k nastavování rychlosti; vlivem setrvačných sil je obtížné rychle nastavovat a měnit rychlost soustavy lisovacích forem, takže výrobní rychlost zařízení je poměrně nízká.

Obě zařízení slouží k vytlačování a jsou charakteristická tím, že průměr trnu a jádra se směrem od trysky nezvětšuje, ale naopak zmenšuje. Následkem toho je tlak, který vtlačuje materiál do drážek lisovacích forem, plně odvozen od výtlačného stroje a působí jím samotný chladnoucí materiál, který tvoří zátku.

Hlavním problémem při výtlačném lisování je regulace výtlačného tlaku při zpracování plastů s vysokou viskozitou a stejnoměrnost přívodu. Přeplňování lisovacího prostoru zhoršuje poklesem teploty jakost produktu, vnitřní plocha hadice je hrubá a/nebo drážky nejsou úplně vyplněny. Z těchto důvodů nebyly popsané způsoby nikdy aplikovány na výrobu velkých plastových trubek ani na zpracování plastů s vysokým modulem pružnosti, jako je polyvxnylchlorid bez změkčovadla.

Obecně je průmyslová výroba termoplastických těles založena na tváření termoplastů působením tlaku a tepla. Současné působení tlaku a tepla je nezbytné a obě tyto veličiny musí působit na hmotu po dostatečně dlouhou dobu. Bylo zjištěno, že tento časový faktor je vyvolán pomalostí pohybu řetězců molekul, to znamená relaxací. Potřebná doba ke spojení materiálu se může zkrátit zvýšením teploty nebo napětí v materiálu. Chybné spojení se projevuje například dělením materiálu na vrstvy při zvýšené teplotě, studenými švy a zhoršenými mechanickými vlastnostmi.

Při tváření plastů se tyto problémy projevují v důsledku protichůdných cílů; ve snaze o zvýšení výroby se používá vysokých rychlostí přívodu, takže smykové sily jsou vysoké a zvyšuje se nebezpečí vzniku trhlin. Řetězce molekul nemají dost času k relaxaci, protože teplota rychle klesá vlivem chladicího účinku soustavy chlazených lisovacích forem a/nebo rf >ř jádra.

Vynález odstraňuje uvedené nedostatky a jeho předmětem je zařízení k výrobě žebrovaných trubek s hladkým vnitřním povrchem vytlačováním plastu, sestávající z výtlačné hubice, z vře tena ležícího souose uvnitř výtlačné hubice, z trnu, který vyčnívá z výtlačné hubice a je alespoň na části délky kuželově rozšířený ve směru vytlačování, z jádra v podstatě konstantního průměru, které tvoří pokračování trnu, přičemž trn vymezuje s výtlačnou hubicí prstencový kanál spojený s přívodem materiálu, a z lisovacích forem, které obklopují výtlačnou hubici, trn a jádro, jsou uspořádány v nekonečné řadě pohybující se ve směru výroby a mají na vnitřní ploše drážky pro vytvoření žeber. Podstata vynálezu spočívá v tom, že objem prstenco vého prostoru, omezeného rovinou konce výtlačné hubice kolmou k ose jádra, povrchem trnu a prodloužením obálky jádra odpovídá objemu žebrovacích drážek lisovacích forem nacházejících se právě kolem trnu, s nejvyšší odchylkou 25 %. Při takové konstrukci vznikne výhodný vztah mezi objemem trubky a objemem lisovacího prostoru a následkem toho nedochází k nežádoucímu turbulentnímu proudění plastu a ke vzniku studených spojů. Provedené zkoušky ukázaly, že plastický materiál, který teče uvnitř výtlačné hubice nejblíže ke vřetenu, proudí po plose jádra v podstatě bez turbulence formou dál a vytvoří bezvadnou stěnu trubky. Ta vrstva plastického materiálu, která proudí po stěně výtlačné hubice, celá projde do lisovacích forem. Veškeré proudějí je tedy lineární, nedochází ke vzniku Vírů a vyrobené trubky jsou následkem toho vysoce jakostní. V zařízení podle vynálezu mimoto nevznikají tlakové rázy, protože současně se zavíráním jedné drážky v lisovací formě otvírá výtlačná hubice další drážku, takže objem lisovacího prostoru zůstává v podstatě konstantní.

Praktické zkoušky ukázaly, že tok plastického materiálu je nejklidnější, když se délka trnu rovná násobku vzdálenosti mezi žebrovacími drážkami, s výhodou čtyřnásobku, zmenšenému o šířku jedné žebrovací drážky. Ze stejného důvodu je žádoucí, aby úhel mezi tvořící čárou trnu, popřípadě jeho kuželově rozšířeného úseku a osou jádra ležel v rozmezí 20 až 30 a byl s výhodou 15 '.

Za účelem lineárního proudění je dále výhodné, aby byl úhel mezi tvořící čárou a osou jádra největší na začátku trnu, popřípadě jeho kuželově rozšířeného úseku a nejmenŠí na jeho konci. Povrch kuželově rozšířeného trnu může být tedy například parabolický.

Aby nedocházelo k tlakovým rázům v materiálu, jsou podle vynálezu kromě žebrovacích drážek na vnitřní ploše lisovacích forem vytvořeny tlakové vyvažovači drážky, které jsou užší než žebrovací drážky. Takové vyvažovači drážky zůstávají v důsledku viskozity materiálu úplně nebo částečně prázdné při normálním pracovním tlaku zařízení.

Při uspořádání tlakových vyvažovačích drážek lze v zařízení podle vynálezu například vyrábět žebrované trubky se stejně vysokými žebry, takže drážky lisovacích forem se úplně vyplní a tlakové vyvažovači drážky brání vzniku tlakových rázů. Alternativně lze vyrábět trubky s nestejnou výškou žeber tak, že se nastaví stupeň naplnění žebrovacích drážek a tlakové vyvažovači drážky jej pomáhají udržovat na konstantní hodnotě.

Aby materiál pod tlakem naplnil nejprve žebrovací drážky a teprve při nadměrném zvýšení tlaku plnil i vyvažovači tlakové drážky, je důležité, aby bylo podstatně snadnější plnit žebrovací drážky než tlakové vyvažovači drážky. Proto je podle vynálezu účelné, aby poměr hloubky a šířky tlakových vyvažovačích drážek byl alespoň dvojnásobkem stejného poměru žebrovacich drážek. V zařízeních pro výrobu běžných žebrovaných trubek může poměr mezi hloubkou a šířkou tlakových vyvažovačích drážek ležet v rozmezí od 3 : 1 a 15 : 1, s výhodou asi 10 : 1. Praktické zkoušky ukázaly, še vhodná šířka tlakových vyvažovačích drážek je od 0,1 do 3 mm, s výhodou asi 1 mm. Samozřejmě jsou tyto poměry a rozměry uvedeny pouze jako vodítko a mohou se měnit podle viskozity surovin a standartního tlaku v zařízení. Vhodné rozměry a poměry lze zjistit pokusně.

Aby případné výstupky, které mohou vzniknout v místech tlakových vyvažovačích drážek, neovlivňovaly nepříznivě použití žebrovaných trubek, je žádoucí, aby tlakové vyvažovači drážky byly umístěny v těsné blízkosti žebrovacích drážek a byly s nimi rovnoběžné.

3'

Popřípadě vzniklé výstupky ležící vedle žeber potom, nebrání například uložení těsnícího kroužku mezi žebra trubky.

Aby na ploše lisovací formy bylo dostatečné množství tlakových vyrovnávacích drážek, je podle vynálezu výhodné, aby tlaková vyrovnávací drážka byla umístěna po každé straně žebrovací drážky.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s připojenými výkresy, kde na obr. 1 je schematicky znázorněno zařízení pro výrobu žebrovaných trubek, na obr. 2 je ve zvětšeném měřítku detail zařízení v podélném řezu, na obr. 3 je dílčí pohled na druhé provedení vynálezu, na obr. 4 je znázornění toku plastického materiálu, na obr. 5 je dílčí pohled na třetí provedeni zařízení a na obr. 5 je ve zvětšeném měřítku podrobnost z obr. 5.

Zařízení podle obr. 1 obsahuje lisovací formy £, £, které se pohybují po dvou nekonečných dráhách a přibližují se k sobě v oblasti vodicích kolejnic £, kde tvoří válcovou lisovací formu. Výtlačná hubice £, spojená s výtlačnou hlavou £, vyčnívá do vnitřku této formy.

Z druhého konce lisovací formy vychází hotová trubka £.

Obr. 2 znázorňuje podrobnější pohled na ty části zařízení, které přispívají podstatně ke tváření trubky. V podélné ose zařízení je uloženo vřeteno £, ležící úplně uvnitř výtlačné hubice 4_. Vřeteno £ má válcovou část konstantního průměru a kuželovité rozšířenou část 8b. Trn £, který se také rozšiřuje, je umístěn za kuželově rozšířenou části 8a vřetene £ a leží úplně vně výtlačné hubice £. Na vřeteno £ navazuje jádro 10, které má konstatní průměr. Jádro 10 je opatřeno neznázorněným chlazením, kterým se chladí materiál vyráběné trubky £. Vřeteno £, trn £ a jádro 10 spolu tvoří vlastní jádro zařízení.

Mezi výtlačnou hubicí £ a kuželově rozšířenou části 8a vřetene £ je prstencový kanál 11, kterým se přivádí plastický materiál do lisovacího prostoru 12. Lisovací prostor 12 je omezen rovinou 20, proloženou koncem výtlačné hubice £, lisovacími formami £, £ a trnem £.

K vytvoření žebrované trubky je vnitřní plocha lisovacích forem £, £ opatřena žebrovacími drážkami 13, do kterých vtéká plastický materiál a vytváří tak žebra.

Lisovací prostor sestává ze dvou dílů, které jsou na obr. 2 vyšrafovány a zřetelně znázorněny. Prstencový prostor 14 je omezen rovinou £0, proloženou koncem výtlačné hubice kolmo k ose jádra 10, povrchem 16 trnu £ a prodloužením obálky 17 jádra 10 a má v osovém řezu tvar trojúhelníku. Prostor 15 je tvořen celkovým objemem žebrovacích drážek 13, ležících v každém okamžiku mezi výtlačnou hubicí £ a začátkem jádra 10, to znamená v oblasti trnu £. Podle vynálezu jsou objemy prostorů 14, 15 v podstatě identické a největší odchylka je asi 25 %.

Jak je patrné z obr. 2, je délka trnu £ trojnásobkem vzdálenosti žebrovacích drážek 13. Obecně je žádoucí, aby délka trnu odpovídala násobku této vzdálenosti. V nejvýhodnějším provedení odpovídá délka trnu £ násobku vzdálenosti mezi žebrovacími drážkami £3, zmenšenému o šířku jedné drážky. Kolísání tlaku je při tomto provedení minimální. V zařízení podle obr. 2 svírá tvořící čára povrchu 16 trnu £ s osou jádra 10 úhel asi 20 až 30 * a pro většinu aplikací je nejvýhodnější asi 15 Přesná velikost tohoto úhlu je dána objemem prstencového prostoru £4. Povrch 16 trnu £ není pouze kuželový, ale do jisté míry vypouklý, takže úhel mezi tvořící čárou povrchu 16 a osou jádra 10 je na začátku trnu £ největší a na konci nejmenŠí. Povrch 16 je s výhodou parabolický.

Obr. 3 ukazuje druhé provedení zařízení podle vynálezu. Trn £ sestává z rovného úseku 9a, který navazuje na vřeteno £, a z kuželově rozšířeného úseku 9b, ke kterému je připevněo přímé jádro ££. Prstencový prostor 14 je vytvořen analogicky jako v provedení podle obr. 2, to znamená je omezen rovinou 20 kolmou k ose vřetene £, obálkou 17 já'dra 10 a povrchem 16 trnu £, který v tomto případě zahrnuje jak rovný úsek 9a, tak kuželově rozšířený úsek 9b. Prostor 15 je tvořen drážkami £3, ležícími nad povrchem 16 trnu £.

Obr. 4 znázorňuje průběh lisování plastického materiálu, který přichází do lisovacího prostoru 12. Vnitřní vrstva 18 materiálu, která leží u vřetene £ a trnu £ a je znázorněna dvojitě šrafovanou plochou, postupuje prakticky laminárním prouděním do prostoru mezi jádrem 10 a lisovacími formami £, 2, kde vytváří stěnu trubky £. Vnější vrstva 19 plastu, ležící u výtlačné hubice £ a znázorněná jednoduchým šrafováním, je vtlačována do žebrovacích drážek 13 lisovacích forem £, 2, takže dokonale reprodukuje jejich vnitřní plochu.

Při výrobě trubek v zařízení podle vynálezu se plastická hmota pod tlakem zavádí prstencovým kanálem il do lisovacího prostoru 12. Pro vynález je podstatné, aby objem materiálu, přiváděný prstencovým kanálem 11 v časové jednotce, se rovnal v podstatě součtu objemu stěny vyráběné trubky a objemu těch žebrovacích drážek 13 lisovacích forem £, 2, které přecházejí podél prstencového kanálu 11 během této časové jednotky, a nejvýše celkovému objemu těch žebrovacích drážek 13 lisovacích forem 1, 2, které procházejí podél prstencového kanálu 11, a stěny vyráběné trubky během této časové jednotky. V praxi lze tento požadavek realizovat tak, že přívodní rychlost materiálu v prstencovém kanále 11 se udržuje prakticky na stejné hodnotě jako je rychlost pohybu lisovacích forem £, 2. Přípustná odchylka těchto rychlostí je nejvýše 25 %. Vnitřní vrstva 18 plastu tvoří stěnu trubky £, zatímco vnější vrstva 19 je vtlačována do žebrovacích drážek 13 a vyplní je během doby, kdy se lisovací formy £, 2 pohybují ve směru šipky. Protože objem prstencového prostoru 14 a .prostoru 15 podle obr. 2 a 3 jsou identické, je tok materiálu zcela hladký i v lisovacím prostoru 12, takže v materiálu, ležícím kolem jádra £0, nejsou vzduchové bubliny ani slabé spoje mezi jednotlivými vrstvami.

Podle vynálezu lze tok materiálu nastavovat v axiálním a radiálním směru změnou teplotních vztahů lisovacích forem £, 2 a jádra £0. Když jsou například žebrovací drážky 13 v lisovacích formách £, 2_ vyplněné neúplně, může se teplota jádra 10 snížit a teplota lisovacích forem £, 2 zvýšit, takže axiální tok materiálu se zpomalí a radiální tok se naopak zrychlí.

V důsledku toho je vyplnění žebrovacích drážek 13 podstatně lepší.

Podle vynálezu lze snadno vyrábět trubky, jejichž žebra jsou z plastu odlišných vlastností, než má plast tvořící stěnu trubky. Plasty mohou mít například odlišnou barvu nebo žebra mohou být vytvořena z plastu se zvýšenou houževnatostí, zatímco stěna trubky je z běžného plastu. V tomto případě se plasty zavádějí do lisovacího prostoru 12 z prstencového kanálu 11 jako dvě soustředné vrstvy, které odpovídají vrstvám £8, 19 na obr. 4. Tyto vrstvy se zavádějí z různých komor vytlačovaoiho stroje.·

Jak bylo uvedeno, je celkový objem žebrovacích drážek 13 ten objem, který má být vyplněn plastem, takže celkový objem všech drážek neboli prostor 15 může být větší než prstencový prostor £4. To lze realizovat pomocí třetího provedení zařízení podle vynálezu podle obr. 5 a 6. Jádro 108 uložené v ose zařízení sestává z rovného úseku a kuželovité rozšířeného úseku, přičemž za jádrem 108 následuje neznázorněný Chladicí díl s konstantním průměrem a dutinami pro průtok chladivá. Výtlačná hubice 104 a jádro 108 spolu tvoří prstencový kanál 109, kterým se přivádí plastický materiál do lisovacího prostoru 110, omezeného lisovacími formami 101, 102, jádrem 108 a koncem výtlačné hubice 104. K vytvoření žebrovaných trubek je vnitřní plocha lisovacích forem 101, 102 opatřena žebrovacími drážkami 111, do kterých je vtlačován plast, aby vytvořil žebra 112. Vnitřní plocha lisovacích forem 101, 102 je opatřena kromě žebrovacích drážek 111 také tlakovými vyvažovacími drážkami 113 dimensovanými tak, aby při standardním tlaku materiálu v zařízení zůstávaly v důsledku viskozity materiálu úplně nebo částečně prázdné'.

Podle obr. 5 a 6 jsou tlakové vyvažovači drážky 113 velice úzké, jsou umístěny po obou stranách žebrovacích drážek a jsou s nimi rovnoběžné.

Ze zobrazení je patrné, že tlakové vyvažovači drážky 113 jsou V poměru ke své šířce velmi hluboké. Ve znázorněném provedení je poměr hloubky tlakových vyvažovačích drážek 113 k jejich šířce asi 10 : 1, což znamená, že když šířka je 1 mm, je hloubka 10 mm. Tlakové vyvažovači drážky 113 jsou vhodné pro žebrovací drážky 111 o šířce 4 mm a hloubce 14 mm.

Je ovšem samozřejmé, že rozměry tlakových vyvažovačích drážek 113 a poměry mezi drážkami 111, 113 závisejí na materiálu, ze kterého je trubka vyrobena, zejména na jeho viskozitě.

..„J

Při výrobě žebrovaných trubek v zařízení podle obr. 5 a 6 se hmota pod tlakem přivádí prstencovým kanálem 109 do lisovacího prostoru 110. Část materiálu vytvoří stěnu trubky, zatímco zbývající materiál je vtlačován do žebrovacích drážek 111, když se lisovací formy 101, 102 pohybují ve směru šipek. Objem lisovacího prostoru 110 se rázem změní pokaždé, když k němu dojde žebrovací drážka 111. Z tohoto důvodu a pravděpodobně i důsledkem kolísání přívodu materiálu a rychlosti pohybu lisovacích forem.101, 102 se tlak materiálu procházejícího lisovacím prostorem 110 značně mění. Působením tlakových vyvažovačích drážek 113 však nejsou tlakové rázy tak vysoké jako ve známých zařízeních, protože materiál může vniknout i do tlakových vyvažovačích drážek 113, které tedy působí jako pojistné ventily.

Stupeň naplnění tlakových vyvažovačích drážek 113 závisí na velikosti tlakových rázů. Za normálních podmínek nevniká materiál hluboko do tlakových vyvažovačích drážek 113, takže v jejich místech vzniká na povrchu truhky pouze nízký výstupek 114, jak ukazuje obr. 6.

Na rozdíl od znázorněného provedení mohou být tlakové vyvažovači drážky 113 umístěny i jinde než v bezprostřední blízkosti žebrovacích drážek 111, například uprostřed mezi nimi. Mimoto nemusejí být tlakové vyvažovači drážky 113 rovnoběžné se žebrovacími drážkami 111, ale mohou mít jiný směr.

Claims (11)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení k výrobě žebrovaných trubek s hladkým vnitřním povrchem vytlačováním plastu, sestávající z výtlačné hubice, z vřetena ležícího souose uvnitř výtlačné hubice, z trnu, který vyčnívá z výtlačné hubice a je alespoň na části délky kuželově rozšířený ve směru vytlačování, z jádra v podstatě konstantního průměru, které tvoří pokračování trnu, přičemž trn vymezuje s výtlačnou hubicí prstencový kanál spojený s přívodem materiálu, a z lisovacích forem, které obklopují výtlačnou hubici, trn a jádro, jsou uspořádány v nekonečné řadě pohybující se ve směru výroby a mají na vnitřní ploše drážky pro vytvoření žeber, vyznačující se tím, že objem prstencového prostoru (14), omezeného rovinou (20) konce výtlačné hubice (4, 104) kolmou k ose jádra (10), povrchem (16) trnu (9) a prodloužením obálky (17) jádra (10) odpovídá objemu žebrovacích drážek (13, 111) lisovacích forem (i, 2) nacházejících se právě kolem trnu (9), s nejvyšší odchylkou 25 %.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že délka trnu (9) je násobkem vzdálenosti mezi žebrovacími drážkami (13), nacházejícími se právě kolem trnu (9), zmenšeným o šířku jedné žebrovací drážky (13).
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačující se tím, že tvořící čára trnu (9), popřípadě jeho kuželově rozšířeného úseku (9b) svírá s osou jádra (10)úhel v rozmezí 2 * až 30 ', s výhodou úhel 15 ’.
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že úhel, který svírá tvořící čára s osou jádra (10) je největší u začátku trnu (9), popřípadě jeho kuželově rozšířeného úseku (9b) a nejmenší u jeho konce.
5. 5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že povrch kuželově rozšířeného trnu (9) je parabolický.
6. 6. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že kromě žebrovacích drážek (13, 111) jsou na vnitřní ploše lisovacích forem (1, 2, 101, 102) vytvořeny tlakové vyvažovači drážky (113), které jsou užší než žebrovací drážky (13, 111). .
7. 7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že poměr hloubky tlakových vyvažovačích drážek (113) k jejich šířce je nejméně dvojnásobkem analogického poměru žebrovacích drážek (111) .
8. 8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že poměr hloubky a šířky tlakových vyvažovačích drážek (113) leží v rozmezí 3:1 do 15 : 1 a je s výhodou 10 : 1.
9. 9. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že šířka tlakových vyvažovačích drážek (113) je 0,3 mm až 3 mm, s výhodou 1 mm.
10. 10. Zařízení podle bodu 7, vyznačující-se tím, že tlakové vyvažovači drážky (113) jsou uspořádány vedle žebrovacích drážek (111) a jsou s nimi rovnoběžné.
11. 11. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že po obou stranách každé žebrovací drážky (111) je uspořádána tlaková vyvažovači drážka (113).