Lima
| Lima | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 12°2′46″ j. š., 77°1′51″ z. d. |
| Nadmořská výška | 139 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC−05:00 |
| Stát |  Peru |
| departement | Lima |
| Administrativní dělení | 43 distriktů |
  Lima | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2 672 km² |
| Počet obyvatel | 10 092 000 (2023) |
| Hustota zalidnění | 3 776,9 obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | historické centrum Limy |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iv |
| Odkaz | 500 (anglicky) |
| Zařazení | 1988 (12. zasedání) |
| Správa | |
| Starosta | Rafael López Aliaga (od 2023) |
| Vznik | 1535 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 51 1 |
| PSČ | 15001 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lima je hlavní město Peru. Nachází se na břehu Tichého oceánu, přibližně ve středu pobřeží země, tvoří rozsáhlou a zalidněnou městskou oblast, lemovanou pobřežní pouští a rozkládající se v údolích řek Chillón, Rímac a Lurín. S počtem obyvatel přibližně 10 mil. je nejlidnatějším městem v zemi a druhým nejlidnatějším v Americe po São Paulu.[1][2] Město slouží jako politické, kulturní, finanční a obchodní centrum země. Vzhledem ke svému geostrategickému významu bylo zařazeno jako globální město kategorie „beta+“.[3]
Spolu s přímořským městem a stejnojmennou provincií Callao tvoří souvislou městskou oblast známou jako Limská metropolitní oblast (Lima Metropolitana), kde žije 11,3 mil. obyvatel,[4] což je přibližně třetina obyvatel země, a vytváří jednu z třiceti nejlidnatějších městských aglomerací na světě. Město se vyznačuje silnou městskou segregací mezi chudými pueblos jóvenes, obývanými z velké části přistěhovalci z Andské vysočiny, a bohatými čtvrtěmi. Od roku 1985 se na většině území města nacházejí bariéry známé jako „zdi hanby“, které oddělují bohaté čtvrti od chudých.[5][6]
Lima byla založena španělským konquistadorem Franciscem Pizarrem roku 1535 jako Ciudad de los Reyes (Město králů), protože o jeho založení bylo rozhodnuto na svátek Tří králů.[7][8] Následně město sloužilo jako hlavní město místokrálovství Peru a nahradilo město Jauja, které fungovalo jako hlavní město guvernorátu Nueva Castilla. Místokrálovství v té době bylo nejdůležitější správní jednotkou hispánské monarchie v Jižní Americe a zároveň v koloniálním období byla Lima největším a nejdůležitějším městem v celé Jižní Americe. Po získání nezávislosti se stala hlavním městem svobodných departementů a později i Peruánské republiky.[9] V Limě se nachází nejstarší vysokoškolská instituce v Novém světě, Univerzita svatého Marka, založená roku 1551, která je nejen nejstarší, ale i nejuznávanější a nejvýznamnější univerzitou v Peru.[10] Je také první oficiálně založenou a nejstarší nepřetržitě fungující univerzitou v Americe.[11]
V mezinárodním měřítku je Lima pátým největším městem Latinské Ameriky, čtvrtým podle hrubého domácího produktu a pátým podle počtu obyvatel. V roce 2019 se zde konaly Panamerické hry; byla to největší sportovní akce, kterou kdy země hostila. V letech 2008, 2016 a 2024 hostila také zasedání Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC),[12] v roce 2014 konferenci OSN o změně klimatu a v roce 2015 výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Historie města
[editovat | editovat zdroj]Zdejší sídlo středoamerických indiánských kmenů Pachacamac ovládli v 15. století Inkové. Město Lima založili v roce 1535 španělští kolonisté pod vedením dobyvatele Francisca Pizzara. Jejich první název města zněl Ciudad de los Reyes (česky: Město králů) a byla sídlem peruánských místokrálů. V roce 1551 zde došlo k založení nejstarší univerzity v Latinské Americe, v roce 1563 ji následovalo divadlo. V roce 1821, kdy bylo vyhlášeno nezávislé Peru, se Lima stala hlavním městem země. Největším městem ve státě se Lima stala v roce 1852, byla totiž postavena nejstarší železnice v Jižní Americe, spojovala Limu a přístav Callao. V roce 1988 bylo historické centrum města zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Lima leží na přímořské rovině na západním úpatí And ve vzdálenosti 12 km od pobřeží Tichého oceánu. Město se nachází průměrně v nadmořské výšce 185 m, nejnižší bod je ve výšce 11 m n. m. a nejvyšší 238 m n. m. Průměrná teplota se zde v lednu pohybuje okolo 23 °C, v červenci okolo 15 °C. V lednu spadne průměrně 3 mm srážek, v červenci 5 mm, celoročně pouze 20 mm. Lima je z tohoto důvodu jedním z nejsušších hlavních měst na světě. Zdejší délka slunečního svitu činí pouze 1284 hodin za rok, z toho 28,6 hodin v červenci a 179,1 hodin v lednu, což jsou výjimečně nízké hodnoty, s přihlédnutím k zeměpisné poloze.[13]
Památky a zajímavá místa
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se zachovaly cenné památky předkoloniální doby (archeologická lokalita Pachacamac, zlatý poklad Inků v Národním muzeu), mnoho budov z období španělské nadvlády, počínaje renesančně-barokní katedrálou, kláštery a kostely sv. Františka nebo sv. Dominika, jezuitskou kolejí a univerzitou San marcos. Náměstí Plaza des Armas tvoří převážně budovy koloniálního období: městská radnice Cabildo, Arcibiskupský palác s vyřezávanými dřevěnými balkony navazuje přímo na katedrálu (na jejím znovuvybudování po zemětřesení v roce 1746 se podílel i český jezuita Jan Rohra), a tři republikánské paláce: prezidentský, vládní a justiční. V bývalém paláci španělských místokrálů sídlí Larcovo muzeum předkolumbovského umění, mj. se sbírkou erotické keramiky. V posledních desetiletích se rozšiřuje moderní architektura, např. obchodní centrum kruhového půdorysu Plaza Dos de Mayo. Ve čtvrtích Santiago de Surco, Magdalena, Miraflores a San Isidro se nacházejí vily peruánské smetánky a velvyslanectví. Náměstí Plaza San Martín nese jméno zakladatele republiky Peru a je symbolem období první republiky.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V Limě byla roku 1851 uvedena do provozu parní železnice na jihoamerickém kontinentě - trať Lima - Callao. Koněspřežná tramvaj započala provoz v roce 24. 3. 1878 - provozovatelem byla společnost Empresa de Tramways de Lima. V 90. letech měla síť 3 linky, 66 zaměstnanců, 40 vozů a 400 koní. Elektrické tramvaje společnosti Tranvía Eléctrico de Lima y Chorrillos započaly svůj provoz v roce 1904. V roce 1905 byl uveden společností Compañía de Automóviles de Lima do provozu nový dopravní prostředek - 6 autobusů s elektrickým pohonem napájeným z baterií. Bohužel motory byly příliš slabé a baterie často hořely, takže celý experiment po dvou měsících provozu skončil a autobusy byly přestavěny na benzínový pohon. Od roku 1905 také probíhala elektrizace tratí. V rozvoji tramvajové sítě nastal zlom v letech 1928 - 1929, kdy byla zrušena větší část tratí v centru.
V roce 1927 limská dopravní společnost Lima Light, Power & Tramways Company objednala v Anglii 6 trolejbusů. Ty byly v roce 1928 nasazeny v trase bývalé okružní tramvajové linky č. 3. Jejich provoz však trval pouhé tři roky. Poté byly trolejbusy přestavěny na tramvaje a ty se udržely v provozu až do 50. let. Jedná se o jediný známý případ přestavby trolejbusu na tramvaj.
Po 2. světové válce nastal útlum tramvajové dopravy. V 60. letech bylo v provozu jen 24 vozů z původních 150. V roce 1965 byl provoz tramvají ukončen.[14] O dvě desetiletí později započala výstavba metra. To bylo uvedeno do provozu v roce 2012.[15]
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Sídlí zde všechny 3 hlavní peruánské fotbalové kluby: Universitario, Alianza a Sporting Cristal.
- Každoročně v říjnu se zde hraje mezinárodní tenisový turnaj mužů ITF challenger.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Svatý Martin de Porres (1579–1639), peruánský mulat, řeholník a světec
- Svatá Růžena Limská (1586–1617), řeholnice a světice
- José Carlos Mariátegui (1894–1930), peruánský novinář, politik a politický filozof
- Javier Pérez de Cuéllar (1920–2020) diplomat, generální tajemník OSN
- Gustavo Gutiérrez (* 1928), peruánský teolog, příslušník dominikánského řádu, zakladatel teologie osvobození
- Pedro Pablo Kuczynski (* 1938), peruánský ekonom a politik, prezident Peru v letech 2016–2018
- Alberto Fujimori (* 1938), japonsko-peruánský politik, prezident Peru v letech 1990–2000
- Isabel Allende (* 1942), chilská spisovatelka, scenáristka a publicistka
- Alan García (1949–2019), peruánský politik, prezident Peru v letech 1985–1990 a 2006–2011
- Juliane Koepckeová (* 1954), německo-peruánská zooložka, jediná přeživší havárie Letu LANSA 508
- Ollanta Humala (* 1962), peruánský politik, prezident Peru v letech 2011–2016
- Martín Vizcarra (* 1963), peruánský politik a inženýr, prezident Peru 2018–2020
- Keiko Fujimoriová (* 1975), peruánská politička
- Luis Horna (* 1980), bývalý peruánský profesionální tenista
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
mapa Limy z roku 1744 -
satelitní snímek Limy a Callaa -
Sídlo vlády -
Justiční palác -
Katedrála na Plaza Mayor -
Bazilika sv. Františka -
Klášter dominikánů Santo Domingo -
náměstí Plaza de Armas (též Plaza Mayor) -
Univerzita San Marcos -
letecký pohled -
Pachacamac -
chudinská čtvrť -
panorama v noci
_-_AHG.jpg)
.jpg)
.jpg)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Madrid, Španělsko
Bordeaux, Francie
Santiago, Chile
Trento, Itálie
Moskva, Rusko
Montevideo, Uruguay
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lima na anglické Wikipedii a Lima na španělské Wikipedii.
- ↑ INEI (Instituto Nacional de Estadística e Informática) 2023, s. 23
- ↑ America: Population Statistics in Maps and Charts for Cities, Agglomerations and Administrative Divisions of all Countries in America [online]. Dostupné online.
- ↑ World Cities 2024 [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lima, Peru Population 2024. worldpopulationreview.com [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ PIRO, Isabella. Derriban el "muro de la vergüenza" de Lima después de cuatro décadas. Vatican News. 2023-09-07. Dostupné online [cit. 2024-11-14]. (Spanish)
- ↑ Peru tears down Lima 'wall of shame' but wealth divide stays strong. Reuters. 2023-09-01. Dostupné online [cit. 2024-11-15].
- ↑ SQUIER, Ephraim George. Peru: Incidents of Travel and Exploration in the Land of the Incas. [s.l.]: Macmillan and Company 656 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: MmrhAybM6lMC.
- ↑ Sources of Peru | Lima City of Kings. www.brown.edu [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Reseña histórica del Congreso [online]. Congreso de la República Perú [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ PRESS, Europa. ¿Cuál es la Universidad más antigua de América?. www.notimerica.com [online]. 2016-10-28 [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ San Marcos al Día N° 318. web.archive.org [online]. 2016-05-24 [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Asia-Pacific Economic Cooperation [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ José Jaime Capel Molina. Lima, un clima de desierto litoral. [online]. Universidad complutense Madrid [cit. 2014-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29. (španělsky)
- ↑ Allen Morrison. The tramways of Peru [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Comenzó la operación del Metro de Lima [online]. Autoridad Aútonoma del Sistema Eléctrico de Transporte Masivo de Lima y Callao [cit. 2014-03-16]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Lima na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lima na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Lima ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Lima (město) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
