Ruostibuollašiid áigge elrávdnji gollá ja dan haddi sáhttá vel divrut, eandalitge jus ii biekka.
Davvin olbmot leat hárjánan ruostibuollašiidda. Ohcejohkalaš Oiva Guttormis lea börsaelrávdnji, ja son lea šleađgga seastima geažil botken earret eará čáhceliggema.
– Buot eanemus elrávdnji gollá čázi liggemii. Mannan jagi, go ledje allin dávssat, de mun dalle botkejin. Mus lei mánotbaji eret dat čáhceliggen ja dat gal oidnui viehka bures, go geahčai paragráfa golaheamis.
Guttorm lea maiddái liggen bassanlanja láhtti dalle go lei hálbbes elrávdnji ja dál botken láhtti liggema go elrávdnji lea divrras.
– Dál ferte várra vahku dainna buollašiin birget dan láhkai.
Maŋŋebárgga iđđes elrávdnji lei ovtta diimmu áigge erenoamáš divrras, measta 60 sente kilováhttadiimmus.
Ihkku lea hálbbit bassat lihtiid ja biktasiid
Ohcejohkalaš Tapio Guttorm máksá maid börsahatti elrávnnjis. Son ii leat hirbmosit ráhkkanan elrávnnji divrumii ja buollašiidda.
– Bassaladdan- ja lihttebassanmášena geavahan ihkku, dalle go elrávdnji lea hálbi, ja lieggačáhcesystema lea ihkku alde. Biilla dieđusge lea iđđedis bággu ligget.
Son jáhkká, ahte eanemusat elrávnnji golaha viesu liggen.
– Jus lea dollasadji, de gánneha dola boaldit. Dainna vehá sáhttá seastit.
Lásaid ovdii gánneha geassit lássaliinniid
Dálkediehtaga lágádus lea addán buolašváruhusa measta oba Supmii. Vahku áigge leatge mihtidan dálvvi garraseamos buollašiid miehtá Suoma.
Garra buollašiin ii galgga biggohit lanja, jus ii leat bággu ja dallege dušše oatnelanbotta, muittuha stáhta bistevaš ovdáneami fitnodat Motiva.
Motiva rávvagiid mielde eandalit ihkku lásaid ovdii gánneha geassit lássaliinniid ja giddet bátnegardiinnaid, vai liekkas bissu buorebut siste.
Muoraiguin maid ávžžuhit ligget dollasajiin ja ommaniin. Juos dálus lea áibmoliggenbumpa, de ferte sihkkarastit, ahte automáhtalaš čoaskudeapmi ii vuolgge johtui. Juos áibmoliggenbumpa jáddá dahje dan jáddada, de dan ii oaččo bidjat ođđasit johtui ovdal go lea bivaldan.
