Dán vahkus lea lágiduvvon viiddes deaivvadeapmi luosas ja luossadilis iešguđet eamiálbmogiin Ohcejogas ja Kárášjogas. Doppe leat ságastallan eamiálbmogiid hástalusain luossajogain ja luossabivddus.
Álgovahkus dollojuvvui Kárášjogas luossakonferánsa. Doppe čállojuvvui maid eamiálbmot luossajulggaštus, go eamiálbmogat dovdet iežaset áitojuvvon, go eai šat beasa bivdit luosa. Vuosttas háve lágiduvvui sullasaš deaivvadeapmi Kanadas Vancouveris jagis 2022.
Loahppavahkus deaivvadeapmi sirdásii Ohcejohkii. Ohcejoga hotellii ledje duorastaga čoahkkanan sullii 40 olbmo luossadutkanseminárii. Joavkkus ledje sámedikki politihkkarat, luossadutkit ja earát luossaságain beroštuvvan olbmo.
Norgga sámedikki politihkkar ja servodatberošteaddji Beaska Niillasa mielas dákkár seminárat leat mávssolaččat, go eamiálbmogat besset gávnnadit.
– Miihan leat ijat beaivviid hállan. Ođđa skihpárat ja ođđa dieđut ja ođđa oahput. Ja šaddá hui miella dohko mannat maid ieš vásihit ja oaidnit mo sii bivdet ja mo sii hálddašit ja mo sii láhttejit doppe iežaset jogaid alde.
Beaska Niillasa mielas eamiálbmogiin leat olu seammalágan hástalusat.
– Dat leat nu sullasaš dilit, vierut, áddejumit ja oktavuođat lussii. Diet lea báhcán millii ahte man ovttaláganat mii leat vaikko leat hui guhkkálaga.
Eamiálbmogiin lea olu maid oahppat nuppiin
Mángga sáhkavuorus bođii ovdan, ahte váldoálbmogat galggašedje eambo váldit vuhtii eamiálbmogiid máhtu. Suoma sámedikki ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi oaivvilda, ahte máŋgga hástalussii gávdnošii vástádus eamiálbmogiid árbevirolaš dieđus.
– Čovdosat dáid hástalusaid, lei dal dálkkádatrievdan dahje luonddu duššan dahje vaikkoba dát Deanu luossadilli, gávdnojit eamiálbmogiid dieđus ja sámiid árbevirolaš dieđus. Ja danin sámiid árbevirolaš dieđu galgá váldit vuhtii dutkamušas ovttas dieđalaš dieđuin ja maiddái politihkas ferte guldalit maid sápmelaččat muitalit.
Näkkäläjärvi vuordámušat seminárii lei gullat, ahte mo eará eamiálbmogat leat dáid hástalusain bargan ja makkár čovdosiid sii leat eiseválddiiguin hutkan.
– Doppehan leat sullasaš váttisvuođat vaikkoba buggeluosain miehtá máilmmi, Kanadas ja dieppe. Doaivvu miel báhcet vehá niesttit. Buot deháleamos lea dákkár deaivvademiin lonohallat vásáhusaid.
Historjjá dutki Steinar Pedersen doalai duorastaga sáhkavuoru semináras. Son jearai sáhkavuorustis, ahte leago sápmelaččaid árbevirolaš máhttu váldon vuhtii láhkaásaheamis ja čázádagaid hálddašeamis.
Pedersen oaivvilda, ahte sápmelaččain livčče olu diehtu maid juohkit eiseválddiide. Leathan sápmelaččat bastán ieža hálddašit luossajogaid eaige leat nohkkon luosas.
– Mii leat manaheamen dál dan kultuvrralaš vuođu sihke Deanuleagis ja maiddái Deanuvuonas go luossabivdu lea áibbas gildojuvvon. Ja mii eat dieđe man guhká dat gielddus bistá ja dat šaddá bistit hui guhká, jus sámi árbevirolaš máhttu dál ii váldojuvvo ja biddjojuvvo maid vuođđun dan hálddašeapmái mii lea otne.
