Sámi giellabeassái livččii sakka dárbu maiddái Helssegis go oaivegávpotguovllus ásset ollu sámebearrašat, muitala mánáidgárddi oahpaheaddji Saana Guttorm beaiveruoktu Susannas.
Sámegielat beaivedikšu lea doaibman jagis 2018 rájes. Sámemánáid eatnigielat joavkkus ii dárbbaš okto stoahkat.
– Dál Luopmánat joavkkus leat čieža eatnigielatmáná ja vihtta giellabeassemáná. Ja vel golbma máná leat ovdaskuvllas.
Giellabeasis livččii stuorra veahkki giela oahpahallamis. Sámegielat giellabesiid mihttomearrin lea sirdit mánáide sámegiela, man sidjiide eai bastte sirdit ruovttus ollege dahje doarvái bures.
– Sámegielat mánáid mearri lea lassánan guovttegeardásažžan dán guđa jagi áigge go lean bargan dáppe Helssegis, muitala Guttorm.
Sámi giellabeasit leat oktiibuot 12
Helssegis leat bargan ollu dan ovdii, ahte mánáid giellabálggis ii boatkanivčče skuvlii manadettiin, muitala Guttorm.
– Mis lea dál hui somás dilli dáppe Helssegis, ahte lea olles giellabálggis go lea vejolašvuohta vázzit vuođđoskuvllage davvisámegillii Pasila vuođđoskuvllas.
Giellabeassi šattašii dehálaš oassin máná giellabálgá huksemis.
Suomas leat dál oktiibuot 12 giellabeasi Njuorggámis gitta Oului, main ovcci doibmet sámeguovllus ja golbma fas sámeguovllu olggobealde.
Ođđa skuvlavisti buorida sámemánáid gielladili
Helssegis rahpet ođđa skuvlavisti boahtte jagi ja dat čoavdá maid sámegielat mánáid dili. Ođđa skuvlavisti addá vejolašvuođa maid sámegielat mánáide beassat oahppat giela beaktilabbot seamma gáhtu vuolde.
Sámegielat joavkku bargiid ja gávpoga árrabajásgeassima ovddasteddjiid mielas livččii dárbu lágidit giellabeasi eatnigielat joavkku báldii.
– Gal dan fuomáša, ahte mánát hálidit sámástit ja sii leat hui čeavlái sámevuođas. Dat lea dehálaš, mánáidgárddi oahpaheaddji Saana Guttorm lohká.
Ođđa giellabesiide ii leat ruhtadeapmi
Sámi giellabesiide lea dárbu olles riikkas, muhto daid rahpama hehtte ruhtadeami váilun.
Sámediggi lea linnjen, ahte dálá giellabesiid doaimma ferte sihkkarastit ja danin daid ruhtadeapmi ii sáhte geahpeduvvot ođđa giellabesiid várás, muitala Sámedikki sadjásaš ságadoalli Tuomas Aslak Juuso.
Son dadjá, ahte ođđa giellabesiid ovddideapmi lea stáhta burssa duohken.
– Mii illudat go ođđa giellabesiid ásaheapmái lea beroštupmi viidát, earáge sajiin go Helssegis. Dálá ruđaiguin mii eat goittotge bastte ásahit ođđa giellabesiid.
Juuso sávváge, ahte giellabeassedárbu áddejuvvošii maiddái riikkabeivviin.
– Dat mielddisbuktá maiddái lasi dárbbu ruhtadeapmái, Juuso lohká.
Sámedikki dieđu mielde ođđa giellabeassedoaimmaid galggašii bidjat johtui goit Helssegis ja Anáris. Sámeguovllu gielddain Eanodagas váilu giellabeassedoaibma oalát.
Sámediggi evttohage, ahte stáhta bajida giellabesiid ruhtadeami dálá 1,3 miljovnnas 2 miljon euroi.
