Helssega Pasila gávpotoasis beaiveruoktu Susannas sáhttá gullogoahtit ain eambo sámegiella. Dál Luopmánat-dikšojovkui váldigohtet sámegielat mánáid maid oaivegávpotguovllu eará gávpogiin ja gielddain.
Mánáidgárdeoahpaheddjiide dát lea boahttevuođas earenomáš hástalus, muhto dan lea gánnáhan vuordit.
– Dál dat lea vejolaš, ahte dál beassá deike maid Vantaas, Espoos ja eará lagaš gielddain. Gal mii leat vuordán dan hirbmat guhká. Leatgoson guokte jagi dál jo geahččalan, ahte besset mánát Helsset olggobealdege. Gal dat giitosat gullet bearrašiidda, ahte leat dán bivdán ja háliidan, muitala beaiveruoktu Susanna mánáidgárdeoahpaheaddji Saana Guttorm.
Maiddái nubbi mánáidgárdeoahpaheaddji lea duhtavaš dán dillái, ahte eará oaivegávpotguovllu gielddain sámegielat mánát beassagohtet dikšui Pasilai.
– Munhan lean jo máŋga jagi dáppe Helssega gávpogis dan dáistalan, ahte besset mánát deike maid eará báikkiin. Lea buorre ášši, ahte lea mannan dál ná, dadjá mánáidgárdeoahpaheaddji Linda Louhekari.
Ilolaš lávkkit ja jienat gullogohtet vel eambo, go ođđa mánát bohtet Luopmánat-jovkui. Jouni-nammalaš gánda goit lea duhtavaš.
– Mus lea vilbealli, guhte ássá Vantaa-gávpogis.
Mo jus son boađášii maid deike dikšui, livččego dat somá?
– Dat livčče hui somá. Baicce, ahte son gal lea juo ovdaskuvlaahkásaš, dadjá Jouni.
