Sámegielagiid mearri lea geahppánan Ohcejogas sakka go veardida jagi 2013 ja 2023 Statistihkkaguovddáža dieđuid.
Go jagis 2013 Ohcejogas ledje 588 sámegiela eatnigiellan merken olbmo, de logi jagi maŋŋá ledje sámegiela eatnigiellan merken olbmot dušše 473. Gielddas leat sullii 1 140 ássi, main badjel bealli leat suomagielagat.
Gielddahoavda Päivi Kontio muitala, ahte sámegielagiid meari geahppáneapmi dovdo jo sakka stáhtadoarjagiid mearis. Sámegielagiid stáhtadoarjja lea gahččan sullii 70 proseantta gávcci jagis.
– Jáhkán, ahte olbmot fárrejit barggu maŋis eret ja studeret. Mis eai gielddas leat fállat nu viidát iešguđetlágan barggut go maid olbmot várra váillahit, dadjá Kontio.
Gielda oaččui ovdamearkan jagis 2017 stáhtadoarjaga sámegielagiin vádjit beannot miljon euro. Jagis 2023 gielda oaččui šat vádjit beallemiljon euro stáhtadoarjagiid. Miljon euro geahpádus dovdosta jo Ohcejoga gieldda ruhtabumbbás.
Doarjaga uhccumii lea váikkuhan maid sode-ođastus. Ovdal sode-ođastusa gielda oaččui badjelaš 2 600 euro ovtta sámegielat olbmo ala, ja ođastusa maŋŋá dušše vádjit 950 euro.
Gielda ferte hutkat gos fidne lasi boađuid
Dál fertege smiehttat mo dásset ruhtameari geahppáneami.
– Mii fertet geahččalit oažžut olbmuid fárret ruovttoluotta Ohcejohkii. Sihkkarastit, ahte gieldalaččat ožžot sámegielat oahpahusa ja giella ealáska. Vejolaččat maid bargat ovttas Norgga beale gielddaiguin, degomat Deanu gielddain, logahallá Kontio.
Maiddái fitnodatdoaimmaid galggašii ovddidit ja dan bokte gielda oaččošii eará boađuid, oaivvilda Kontio.
– Mu mielas sáhtášii ovddidit árbevirolaš sámeealáhusaid dego duoji ja boazodoalu.
Ohcejoga gieldda ekonomiija lea gillán earet eará luossabivdogildosiid dihte. Geasseturisma geahppánii mearkkašahtti olu go luossaturisma nogai oalát. Gielddas leat rehkenastán, ahte guolástangielddus lea dagahan guovllu ekonomiijai árvvu miel viđa miljon euro dáhpaga jagis.
Gielddas álgege moadde jagi dassái čohkket turismma Master Plan, man ulbmilin lea ovddidit suvdilis turismma birra jahkái.
Gielddas lea maid jođus Luossaguovddáža čielggadanbargu. Gielda hálida vuođđudit Luossaguovddáža, mii doarjjošii guovllu eallinfámu ja johkasápmelaš kultuvrra seailuma.
